Základní informace

Anotace příspěvků

Zde se můžete dočíst něco více o obsahu nabízených přednášek a workshopů v pořadí dle časového harmonogramu konference. Pokud jsou některé uvedeny v angličtině, na překladu se pracuje.

 

Kallia Trouli (Krétská univerzita, Řecko)

Přednáška: Vzdělávání v oblasti psychomotoriky v Řecku a jeho význam v raném dětství

Cílem našeho příspěvku je představit koncepci psychomotoriky v Řecku ve vzdělávacím, preventivním a léčebném kontextu.

Psychomotorika má dvě samostatné dimenze: pedagogickou a terapeutickou, se souvisejícími aplikacemi ve vzdělávání a terapii. To je také jádrem účelu založení Evropského psychomotorického fóra a centrem pozornosti téměř všech specialistů na psychomotoriku v Evropě i ve světě. Psychomotorika využívá pohybu a prostřednictvím holistického pohledu na vývoj „těla-duše-ducha“ usiluje o podporu všech aspektů lidské osobnosti. Proto by jako forma vzdělávání prosazující holistický rozvoj dítěte měla mít privilegované postavení mezi přístupy k mladšímu věku, v němž lze diagnostikovat všechny problémy a včas zasáhnout při jejich řešení. Takto si dovolujeme věřit v její preventivní funkci.

Workshop: Psychomotorický přístup pro výuku psaní v předškolním věku.

Motorické dovednosti jsou důležitou součástí vývoje člověka. Zvláštním druhem motorické dovednosti je psaní. Psychomotorika a především grafomotorika se zabývá studiem psacího pohybu. Psaní jako psychomotorická dovednost vyžaduje audiovizuální vnímání, vizuomotorickou integraci (koordinaci zrakového vjemu a pohybu ruky), jemnou motoriku, stabilizaci laterality, manipulaci s psacím nástrojem (efektivní držení pera nebo tužky), správné držení těla a vhodnou polohu papíru na psaní, orientaci v psaném jazyce, zapamatování tvarů písmen a osvojení si správných pohybů pro psaní jednotlivých písmen (Grave, 1994; Richards, 1998). Pokud si dítě výše uvedené složky nedokáže spojit a zautomatizovat, aby je vykonávalo plynule, nebude schopno se soustředit na další kognitivní a meta-kognitivní dovednosti potřebné pro vývoj psaní a čtení (Spantidakis, 2004). Cílem tohoto workshopu je diskuse o problémech souvisejících s rozvojem grafomotorických dovedností malých dětí, o faktorech, které je ovlivňují, a o využití zkušenostních činností, které by dětem pomohly připravit se na vlastní psaní.

 

Hana Dvořáková (Pedagogická fakulta, Karlova Univerzita Praha)

Přednáška + workshop: Psychomotorika jako prostředek rozvíjení předškolního dítěte a naplňování Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.

Cíle RVP PV směřují k podporování vývoje dítěte ve všech oblastech osobnosti a k postupnému zvládání klíčových (životních) kompetencí. Zároveň je třeba respektovat vývojová specifika, individualitu každého dítěte a podporovat prožitkové, činnostní a situační učení i učení hrou, podporovat vlastní aktivitu dítěte, jeho tvořivost, myšlení, rozhodování.  Psychomotorika vychází z podobných základních principů a formuluje podobné cíle. Proto lze v psychomotorice najít pohybové prostředky, které podporují vývoj dítěte ve všech oblastech RVP PV.

 

Tereza Louková (PF UJEP Ústí nad Labem)

Přednáška: Psychomotorika v tělesné výchově dětí mladšího školního věku.

Cílem sdělení bude seznámit účastníky s možnostmi využití psychomotoriky coby zábavné pohybové výchovy s netradičním náčiním ve školní tělesné výchově a jejím významu v rozvoji pozornosti, podpoření motivace a pozitivního vztahu k pohybu. Součástí bude prezentace výzkumu, který ověřoval vliv psychomotorických aktivit v rámci tělesné výchovy na pozornost dětí mladšího školního věku. Bylo zjištěno zlepšení pozornosti u dětí, které měly do Tv zařazeny psychomotorické aktivity včetně dětí s ADHD.

Workshop: Psychomotorika v tělesné výchově dětí mladšího školního věku.

Cílem workshopu bude zprostředkovat účastníkům pohybovou zkušenost s psychomotorickými aktivitami využitelnými nejen v tělesné výchově se zaměřením na rozvoj pozornosti, vnímání vlastního těla, spolupráce a pohybové komunikace. Účastníci si budou moci vyzkoušet pohybové aktivity bez tlaku na výkon a objevovat další možnosti využití ve své vlastní praxi. Budeme využívat barevných balónků, masážních ježků, jogurtových kelímků, apod.

 

Vladislava Heřmanová (PF UJEP Ústí nad Labem)

Přednáška: Reflexe pohybových aktivit u seniorů U3V.

V našem příspěvku se zabýváme pohybovými aktivitami účastníků university 3. věku, ve kterých má nezastupitelnou roli též psychomotorická aktivita. V úvodu charakterizujeme   pohybové programy z nabídky U3V UJEP zejména Pohybový klub, Tai-Chi, Golf, Zdravotní cvičení a Sebeobrana. Objasňujeme význam překonávání stresu ve vztahu k pohybové aktivnosti. V empirické části sledujeme  výzkumný problém rozvoje zdravého životního stylu ve spojení s pohybovou aktivností u seniorů.

Zkoumaní respondenti jsou účastníci kurzů z oblasti Cvičení a sport, srovnávací skupina jsou účastníci kurzů, kromě sportovní specifiky. Dotazníkové šetření ukázalo, že ve zkoumané skupině se účastníci věnují trvale pohybové aktivitě, zatímco pouhé uvažování či absence aktivity se vyskytuje u některých respondentů srovnávací skupiny. Zjistili jsme, že skupina seniorů z kurzů Cvičení a sport se vyznačuje v podstatě zdravou pohybovou aktivitou i životním stylem. Podpora zdraví, relaxační a protistresový účinek je u zkoumaných seniorů dosažena.

 

Lenka Semerádová (UJEP Ústí nad Labem)

Workshop: Čínské zdravotní cvičení Tai Chi u seniorů.

Účastníci workshopu si vyzkouší ukázkovou hodinu kurzu čínských zdravotních cvičení. Zaměříme se na skladbu lekce a členění do jednotlivých fází, včetně jejich významu. Společně si zacvičíme sestavu Osm kusů brokátu, která je asi nejpopulárnějším čínským zdravotním cvičením (též čchi-kung nebo umění pěstování života) po celém světě. Na jednoduchých cvicích si vysvětlíme základní principy, které jsou společné s cvičením tradiční formy Tai chi. V průběhu workshopu bude podána informace o přínosech a možných úskalích cvičení specificky pro seniory.Vzhledem k nenáročnosti cvičení a jeho všeobecně uznávaným přínosům mohou účastníci workshopu zařadit vybrané cviky do svého osobního života nebo je využít jako obohacení či doplněk při cvičení s klienty.

 

 

Běla Hátlová (PF UJEP Ústí nad Labem)

Přednáška: Co podporuje lidi s psychickým onemocněním účastnit se pohybových aktivit?

Nepříznivé zdravotní důsledky neaktivního životního stylu zdůrazňují potřebu intervencí, které jsou účinné při změně a udržování chování fyzické aktivity. Problémem je navození a udržení motivace k pohybové aktivitě, která je nemocnými vnímána jako další zátěž

Cíl

Výzkum se zabýval vlivem motivačně pohybového programu u ambulantních psychiatrických pacientů na faktory, které mohou být ovlivnitelné pohybovou aktivitou: frekvenci tělesných cvičení, vyjadřovanou tělesnou kondici, vykazované psychomotorické tempo, míru úzkosti nebo deprese a celkový stav.

Metoda

Zkoumaný vzorek zahrnoval 27 ambulantních pacientů (15 mužů, 12 žen),  kteří  byli v minulosti hospitalizováni s diagnózou schizofrenie nebo poruchy nálady a úzkostné poruchy.

Intervence probíhala po dobu  6ti denního výjezdového pobytu ve wellness zařízení. K výzkumu byly použity desetimístné škály, které zjišťovaly úroveň vyjadřované tělesné zdatnosti (tělesnou vytrvalost, svalovou sílu a pohybovou obratnost). Test cesty, který měří rychlost psychomotorického tempa. Hodnoty vypovídající o úrovni úzkosti a deprese byly získány dotazníkem HADS, který obsahuje dvě subškály. Subškála HADS-A zjišťuje míru úzkosti a subškála HADS-D zjišťuje úroveň deprese.

Výsledky

Dosažená data potvrdila významný vliv motivatičního pohovoru během pohybového programu na vyjadřovanou celkovou tělesnou zdatnost a na její měřené složky.

Data potvrdila významný vliv motivatičního pohovoru během pohybového programu na vykazované psychomotorické tempo.

Data potvrdila významný vliv motivatičního pohovoru během pohybového programu na úroveň úzkosti u pacientů, kteří trpí poruchou nálady a úzkostnou poruchou. Zjištění nepotvrdila významný vliv u pacientů trpících schizofrenií.

Závěr

Z výsledných dat lze konstatovat, že vedení motivatičního pohovoru během pohybového programu může být využito jako efektivní doplnění terapeutické metody k ovlivňování vnímané tělesné zdatnosti i jako efektivní metoda při působení na psychomotorické tempo při vykonávání vizuo-motorické činnosti u pacientů trpících schizofrenií, poruchami nálady a úzkostnými poruchami. U míry úzkosti došlo ke statisticky významným změnám pouze u některých pacientů.

Data naměřená 6 měsíců po ukončení intervence se významně nelišila od dat naměřených 12 měsíců po ukončení intervence.

 

Geir Haakstad, Verpelstad Ruben (Norská škola sportovních studií, Oslo)

Prezentace: Fyzická aktivita: významná léčebná varianta pro pacienty se závažnou duševní poruchou

Různé akce zahrnující tělesnou aktivitu jsou na psychiatrických odděleních v Norsku tradicí již po několik desetiletí. Asi 30 let se konaly každoroční akce, jako například letní festivaly, které trvaly týden a zahrnovaly různé aktivity jako je odbíjená, běh, kopaná a další letní sporty. Podobně týdenní zimní festival zahrnující alpínské lyžování a běh na lyžích se nesl ve velmi podobném duchu. Tyto akce byly velkou událostí a účastnilo se jich víc než 100 pacientů i členů personálu. Dnes jsou bohužel již minulostí.

Pro řadu psychiatrických pacientů byly tyto akce důležitou součástí jejich života, něco, na co se těšili, jako na prázdniny mimo ústav. Taková koncepce společné akce zahrnující tělesnou aktivitu je pro tuto skupinu pacientů nesmírně důležitá. Mnoho pacientů žije izolovaným životem, nemůže vykonávat žádné zaměstnání, nemá přátele a většinu času tráví o samotě.

Proto nyní připravujeme vlastní akci. Jsme celkem dva studenti bakalářského studia sportovní vědy a asi 12 pacientů. Letos jsme se rozhodli jet na hory, včetně dvou noclehů na horské chatě v Gamlestølen ve Valdres. Gamlestølen leží 900 m nad mořem.

Náš léčebný program je založen na kognitivní terapii a jeho nejdůležitějším aspektem je vedení pacientů k aktivnímu přístupu k plánování a tvorbě vlastního života

Aktivní účast pacientů začíná již přípravou programu akce před jejím zahájením. Už se konaly schůzky a diskuse: co budeme dělat, co budeme jíst (se zaměřením na zdravou výživu), a jaké vybavení budeme potřebovat. Mnoho pacientů na takovém místě (horská chata) ještě nikdy nebylo, a proto akce poskytuje také příležitost seznámení s přírodou a výstrojí potřebnou pro bezpečný horský výlet a nabytí zkušeností s tímto prostředím.

Náš personál bude pozorovat, jak si pacienti vedou, jak probíhá interakce mezi nimi a jak se účastní skupinových aktivit, a bude si zapisovat poznámky. Na závěr vyhodnotíme, co se podařilo a co naopak nefungovalo, a o své zkušenosti se podělíme s jinými psychiatrickými odděleními.

 

Iva Wedlichová (PF UJEP Ústí nad Labem)

Přednáška: Metoda Barvy života ve výzkumu PsychPat.

 

David Karel (PF UJEP Ústí nad Labem)

Přednáška + workshop: Mindfulness, cesta k sebepoznání a zdraví.

Příspěvek bude zaměřen na všímavost, jako nástroj sebepoznání a zlepšení zdraví, určený pro všechny věkové kategorie. Všímavost představuje prastarou mediační techniku, kterou vyučoval sám Buddha, s cílem lépe si uvědomovat sama sebe a prožívat své bytí teď a tady, aby všem ukázal cestu, jak se oprostit od utrpení. Znamená to, prožívat s maximální pozorností aktuální přítomnost momentu, který tvoří naší zkušenost a schopnost soustředit mysl na jednu danou věc, myšlenku nebo činnost, aniž bychom na ně reagovali. Všímavost je záměrné pozorování naší mysli a těla, kdy pozorujeme přicházející myšlenky a stavy, stáváme se jejich nekritickými pozorovateli, přijímáme je, takové jaké jsou a necháváme je dál plynout, až do jejich vymizení a nastolení vnitřního klidu. Výsledkem takového vnímavého bytí je vědomé prožívání přítomnosti, nevracením se do minulosti ani se nedíváním do budoucnosti. Jde o rozšířený stav vědomí, který rozvíjí sebepoznání vlastního vnitřního života a vztahu s okolím, umožňuje nové a kreativní vnímání světa a probouzí vnitřní moudrost v nás.

Příspěvek bude zaměřen na možnosti využití všímavosti v terapeutické praxi, jako podpůrné léčby při depresích, úzkostech a zvládání stresu. Na praktickém workshopu se účastníci seznámí se základní technikou všímavosti.

 

Martin Dlabal (PF UJEP Ústí nad Labem)

Workshop: Metoda kotvení jako motivační nástroj k pohybové aktivitě

Technika kotvení je proces spojování vnějšího podnětu s vnitřním pocitem tak, aby bylo možné tento pocit opětovně vyvolat. Tímto způsobem můžeme spojit prožitou příjemnou zkušenost s aktuálním pocitem např. při vykonávání pohybové aktivity.

 

Renata Hajná (PF UJEP Ústí nad Labem)

Workshop: Možnosti využití imaginace ve výuce (určeno nejenom žákům se speciálními vzdělávacími potřebami) 

Cílem workshopu je “prožitkově” seznámit účastníky s modelovou situací zapojení imaginace do výuky v běžné třídě ZŠ 1. stupně.

 

Mirka Papajiková (Rozvoj tancem, Praha)

Workshop: Taneční workshop „Kdo jsem?“

Tělo a naše fyzické projevy můžeme cenzurovat jen ve velmi omezené míře, a proto o nás pohyb tolik vypovídá. Prozrazuje mnoho o našem životním postoji, vztahu sama k sobě i ke světu, o našich touhách i obavách. Pojďme si společně vyzkoušet, jak se na své tělo a jeho procesy naladit a jak se o sobě dozvědět něco nového díky interakci s druhým člověkem.

 

Mary – Anne Paterson (Londýn, UK)

Výtvarný workshop: Umělecká práce se čtyřmi typy temperamentu.

Temperament, tato základní povaha lidské osobnosti, hraje roli v projevech lidské individuality. Něco z této základní povahy vycítíme, když se setkáme s jinou, než jsme sami.

Zdá se, jako by náš první dojem z člověka pocházel z vnějších rysů, výrazu fyzického těla a všeho, co můžeme pozorovat.

Tento workshop o kreslení, hraní rolí a pohybu by měl umožnit hlubší porozumění onoho vnitřního zabarvení, které vzniká z různých kombinací cholerického, sangvinického, flegmatického a melancholického povahového typu v nás a v druhých lidech.